Jak se vyvíjí stav ekonomiky, životního prostředí, bydlení či inovací v České republice? Celkově jsme na 13. pozici. Mezi východoevropskými zeměmi patříme k premiantům ovšem v jistých oblastech jsme v rámci EU až na samém konci žebříčku.

Co je vlastně Index properity?

Index prosperity srovnává všech 27 zemí Evropské unie z pohledu celkové ekonomiky, solidarity a důvěry ve společnost, kvality vzdělávání a výzkumu, stavu životního prostředí, úrovně bydlení, digitalizace a další. Nepřekvapí zřejmě, že v některých hodnotách se nachází Česká republika nad průměrem, v jiných naopak pod průměrem. Překvapivé však může být, v jakých hodnotách konkrétně.

Jak se vyvíjí stav ekonomiky, životního prostředí nebo třeba technologických inovací v České republice? Takové otázky si kladli datoví experti z České spořitelny a iniciativy Evropa v datech. Proto spojili své síly a založili projekt Index prosperity, kde sledují data napříč několika pilíři – od celkového stavu ekonomiky přes kvalitu vzdělání a zdravotnictví až po vývoj životního prostředí nebo trhu práce. Tato data budou následně vydávat postupně v průběhu roku v ucelených analýzách a komentářích._[1]

Data jako ukazatele stavu, ale také inspirace pro další směrování zemí EU

Z doposud publikovaných částí Indexu to vypadá, že jsme se v unijní sedmadvacítce neumístili příliš dobře především v práci s dezinformacemi a řešení bytové situace v Česku. Těšit nás naopak dle dat může vývoj ekonomiky nebo fungování solidárních principů napříč českou společností. Bližší pohled na data a výsledky si nyní přiblížíme ve dvou dílech seriálu o Indexu prosperity.

Daří se jak ekonomice, tak i celkové důvěře ve společnost

Začněme tedy nejdříve pozitivní notou, a to oblastmi, kde jsme se v unijní sedmadvacítce umístili nad průměrem. Těšit nás může 9. místo z pohledu stavu ekonomiky jako celku. Této příčky jsme dosáhli díky velké diverzifikaci ekonomiky. Pozor bychom si však měli dát na nízkou přidanou hodnotu vytvořené produkce a také narůstající spirálu inflace, která sužuje ekonomiku._^[2]

Na uspokojivém 10. místě jsme se umístili i z pohledu vnímané důvěry a solidarity ve společnosti.

Důkazem je ochota Čechů si v krizových momentech pomáhat, jak jsme ukázali nejen během covidové krize, ale také podporou rodin zasažených tornádem na Moravě nebo zapojením do pomoci ukrajinským uprchlíkům.

Velmi dobře jsou v tomto ohledu vnímány kroky současné vlády, pozor bychom si však naopak měli dát na systémovou diskriminaci a integraci menšin._[3]

V digitalizaci procesů a infrastruktuře jsme spíše průměrní

Mrzet nás nemusí ani 12. příčka v oblasti digitalizace a infrastruktury. Pozitivně zhodnotili analytici hustou železniční síť. Je však potřeba se zaměřit také na pokrytí vysokorychlostního internetového připojení a kvalitu silniční infrastruktury. Právě ta je i přes vysoké výdaje v hodnotě 3,6 % HDP vnímána většinou Čechů jako nedostačující._[4]

Samotnou kapitolou je pak tristní digitalizace veřejné správy. Přitom šikovně provedenou digitalizací procesů jdou nejen snížit náklady, ale také uhlíková stopa. Právě na to postupně přicházejí české firmy. Snad se tento názor ujme brzy i ve veřejné správě, která by naopak měla jít celé společnosti příkladem.

Vzdělání a bydlení – kde je problém, je i příležitost

Analytici nevynechali ani oblast vzdělávání, kde jsme dobře obstáli ve čtenářské, digitální a matematické gramotnosti. Rezervy však máme v kvalitě českých vysokých škol a také propojení s praxí, kterému brání mnohdy složitá legislativa a byrokracie. Během covidové krize se také výrazně prohloubily sociální nerovnosti napříč českým školstvím a ukázala se i nízká odolnost našeho národa vůči dezinformacím._[5]

Negativně pak byla v českém kontextu hodnocena bytová situace, se kterou jsme se propadli až na 21. příčku indexu. Do ukazatelů se promítla především narůstající cena bydlení a strastiplné stavební řízení. Jistou alternativu nabízí sice nájemní byty, i ty se ale pro mnoho lidí stávají stále častěji nedostupné, především ve velkých městech._[6] Je to však také příležitost otevřít dveře dalším formám bydlení, jakými jsou kolektivní a sdílené nemovitosti a které by mohly být pro řadu lidí řešením. Právě ve sdílených formách bydlení se totiž mimo jiné daří zapojovat také udržitelnější způsoby energetického vytápění budov.

Energetickou náročností budov a jejich celkovou revitalizací se zabývá také řada dotačních pobídek a příležitostí. Chcete se dozvědět více? Ozvěte se nám a představíme vám aktuální dotační výzvy, které by vás mohly zajímat.

PORADIT SE

A jak dopadla ve srovnání s unijní sedmadvacítkou data za životní prostředí? To si povíme v druhém dílu seriálu o Indexu prosperity, který vyjde již brzy.