Všimli jste si, kolik odpadu z kuchyně ve vaší domácnosti produkujete? Nebo kolik bioodpadu vzniká ve vaší kancelářské kuchyňce? Věřte, že ho není málo. Až 40 % biologicky rozložitelného odpadu tvoří směsný komunální odpad a až polovinu těchto odpadů tvoří odpad z kuchyní. Tento odpad je však cenným zdrojem s velkým potenciálem pro další znovu-využití. Trend využití bioodpadu dorazil i k nám. Hnojiva, zdroj vytápění, pohon vozidel či přírodní plast – poznejte česká inovativní řešení, která dokáží bioodpad zpracovat na cennou surovinu. 

Bioodpad a gastroodpad není to samé?

Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad (BRO), který je rozložitelný hnitím nebo tlením. Součástí biologicky rozložitelných odpadů jsou i biologicky rozložitelné komunální odpady. Občané produkují bioodpad jak z domácností, tak ze zahrad. Součástí biologicky rozložitelného odpadu však může být i gastroodpad, jinak řečeno bioodpad živočišného či rostlinného původu z kuchyní a stravoven. Jedná se o prošlé potraviny a zbytky jídel, které vznikají při přípravě nebo po konzumaci jídla (maso, kosti, přílohy a další). Většina domácností ale nemá možnost, jak tento odpad třídit, a tak končí na skládkách, kam nepatří.

Ze zákona musí každý původce odpadu zajistit oddělený sběr veškerých odpadů (§ 62 odst. 1), který produkují jak jeho zaměstnanci, tak jeho návštěvníci. Subjekt tedy musí zajistit oddělený sběr pro plast, papír, sklo, kov, bioodpad a směsný odpad. Gastroodpad však není nutné sbírat, pokud je jeho množství zanedbatelné. Do roku 2023 však musí členské státy EU zajistit oddělený sběr i v případě gastroodpadu.

Věděli jste, že gastroodpad do nádoby na bioodpad nepatří? Obsahuje totiž choroboplodné zárodky, proto je třeba ho třídit do speciálních nádob na gastroodpad. Po jejich svozu, pak odpad najde využití v bioplynových stanicích, kde je ideální prostředí pro jeho zpracování.

Bioodpad jako hnojivo

Jak jsme již zmínili v našem článku Nekonej nekalosti – zpracuj bioodpad i kaly!, do černé popelnice bioodpad nepatří, jelikož poté na skládkách kvůli nedostatečnému přístupu vzduchu vzniká metan a dochází tak k obrovskému plýtvání zdrojů obnovitelné energie. Je hned několik způsobu, jak s bioodpady nakládat. Bioodpad lze kompostovat jak na zahradě, tak v komunitních kompostérech, nebo lze vytřídit do hnědé popelnice, či zavézt přímo do kompostárny, která má dle zákona fungovat pro občany celý kalendářní rok. 

Z bioodpadu, který je kompostován v kompostárně, se zpracuje kompost, který se dále využívá jako hnojivo do substrátů. Kompostuje se na klasických pásových hromadách, ale také pomocí aerobních fermentorů. Jedná se o uzavřené boxy, které urychlují celý proces kompostování. Do boxů je intenzivně vháněn vzduch a na základě toho se může dosáhnout teploty až 70 °C, při které dochází k zneškodnění patogenních bakterií. 

Jak funguje proměna bioodpadu na energii

Bioplynové stanice naopak dokáží zpracovat bioodpad na bioplyn pomocí anaerobní fermentace (bez přísunu kyslíku). Bioplyn se pak dá využít k výrobě elektřiny a tepla, nebo jako pohonná hmota. Celý systém funguje tak, že se smíchají různé bioodpady, které se uloží do vzduchotěsné nádoby, kde se při teplotě okolo 38 stupňů po dobu 25 dnů rozkládají s pomocí bakterií. Bakterie se živí bioodpadem a vytváří bioplyn. Jako vedlejší produkt vzniká digestát, který se používá jako přírodní hnojivo. Bioodpady se tak vrací znovu do oběhu.

Pro výrobu bioplynu (a následně k výrobě energie) je však důležité využívat právě bioodpad, a ne za tímto účelem vypěstované plodiny. Takový systém by totiž postrádal smysl, jímž je znovu-využití odpadů a šetření primárních zdrojů. Bohužel však byly v praxi zaregistrovány i tyto praktiky. Příklady dobré praxe využití bioplynu jsme popsali v našem článku, tak na něj mrkněte a jako bonus se dozvíte, kolik bioplynových stanic máme v ČR.

Slyšeli jste, že by část autobusů městské hromadné dopravy v Brně mohla jezdit na bioplyn? Pilotní projekt busů poháněných BIOCNG měl velký úspěch a již tento rok by mohlo vyjet několik autobusů poháněných BIOCNG do plného provozu. Tímto projektem se inspirovala i Praha, která nyní uvažuje o výstavbě bioplynové stanice a zavedení bioplynového pohonu pro vozy pražských služeb.

Inovativní řešení zpracování bioodpadu

Bioodpad však nemusí jít jen na kompost nebo do bioplynky. Existuje již několik inovativních řešení, které dokáží bioodpad zpracovat na cennou surovinu. Příkladem může být technologie Hydal, od české firmy Nafigate Corporation, o jejichž kosmetice jsme už také psali, která je průkopníkem v tvorbě biopolymeru PHB z použitého fritovacího oleje. Z tohoto biopolymeru se dá následně vyrobit bioplast nebo například biologicky rozložitelný mikroplast, který se může přidávat do kosmetických přípravků. Tyto materiály jsou 100 % rozložitelné v přírodě, a tak jsou nezávadné pro životní prostředí a lidské zdraví.

Naopak společnost Wasten vyvinula technologii Hermia, která zpracovává gastroodpad a BRO využitím larev much Hermetia illucens. Tento hmyz dokáže konzumovat materiály a odpady jak rostlinného, tak živočišného původu. Technologie je zatím ve fázi testování.

Máte také inovativní řešení, které by díky průmyslovému výzkumu a experimentálnímu vývoji dokázalo využívat bioodpad či gastroodpad? Náklady vašeho projektu i vašich výzkumných partnerů mohou být financovány z mnoha dotačních programů zaměřených na cirkulární řešení. Jedním z nich je například program Aplikace.

Tak neváhejte a kontaktujte nás. My vám rádi poradíme nejen s dotačními možnostmi.

PORADIT SE