Z pohledu dat jsme se v unijní sedmadvacítce neumístili příliš dobře především v péči o životního prostředí. Přestože Česká republika investuje do životního prostředí až 2,7 % HDP, což je silně nad evropským průměrem, stav životního prostředí se dle několika podstatných ukazatelů příliš nelepší. Právě v této oblasti jsme se v Indexu umístili až na 23. místě z celé EU. Kde jsou příčiny takové neefektivity a jaká jsou možná řešení?

Prosperita není jen o ekonomice, ale také o životním prostředí

Index prosperity jsme vám představili již v předchozím článku, kde jsme se povětšinou zabývali těmi pozitivními zprávami a výsledky tohoto unijního srovnání. Index sestavuje v průběhu roku 2022 tým datových analytiků z iniciativy Evropa v datech ve spolupráci s analytiky z České spořitelny. Sledují celkem 10 oblastí včetně ekonomiky a životního prostředí a data postupně publikují v ucelených zprávách a komentářích.[1]

Zatímco jsme se umístili na dobrých příčkách z pohledu celkové ekonomiky a solidarity a důvěry ve společnost, další ukazatele už tak chvályhodně nepůsobí. Kromě bytové situace se v Česku ukazuje jako problém také stav životního prostředí. A to i přes velké výdaje z veřejných rozpočtů. A v čem přesně tedy máme ve vztahu k životnímu prostředí rezervy?

Index prosperity 2022 o životním prostředí po Česku – velké výdaje, malé dopady

Jedním z hlavních problémů je především neefektivní způsob recyklace komunálního odpadu, kdy je z celkového objemu reálně recyklováno pouze 34 %.[2] Mnoho let proklamovaná image, že patříme mezi přeborníky v třídění odpadu, tak dostává značné trhliny, jak komentuje i Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky:

„Dlouhá léta jsme v České republice jako data za recyklaci vykazovali čísla o sběrných nádobách. To budilo dojem, že systém funguje, a to i přesto, že se například na dotřiďovacích linkách využila jen třetina vysbíraných plastů.”

Protože se však nedávno napříč EU sjednotila metodika získávání dat o stavu recyklace odpadu, ukázalo se, že v českém kontextu jsme si situaci spíše natírali na zeleno a aplikovali metody greenwashingu. Sice zde již vznikla například první průkopnická továrna na recyklaci plastu, o které jsme již také psali. To však zdaleka nestačí na pokrytí potřeb celé republiky.

Česko sužuje především vysoká hladina CO2 v ovzduší

Z pohledu kvality ovzduší také značně pokulháváme v závazku snižovat množství CO₂. Ačkoli se již od 90. let podílíme na tzv. Zelené revoluci v Evropě. Ta má za cíl snížit produkci CO₂ v jednotlivých oborech hospodářství, a to nejen pomocí emisních povolenek, ale také díky dlouhodobým dotačním programům, které můžeme jako členský stát čerpat.

Dle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové se emise liší dle jednotlivých sektorů: 

„Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kg ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU. To je dáno způsobem výroby tepla, v Česku totiž za zhruba polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje.“

S tímto faktem tak opět přichází na přetřes udržitelnější energetická řešení pro obytné budovy.

V posledních letech bojuje česká krajina i s velkým suchem

Přes všechny možnosti se však stav ovzduší v České republice příliš nelepší. Důvodem jsou mimo jiné i značné zásahy do rázu krajiny, které zapříčinily sníženou schopnost půdy zadržovat vodní zdroje. Toto komentuje i zemědělec Daniel Pitek z programu Pestrá krajina: „Důležité je budovat krajinné prvky jako vodní plochy či nelesní zeleň a dostat do půdy více organické hmoty. Díky tomu bude živá, bude lépe absorbovat vodu a bránit se erozi. K tomu je ale zapotřebí začít používat pestřejší skladbu plodin, využívat meziplodiny a zvýšit podíl organických hnojiv.”

Nedostatek vody a živin v půdě se následně podepisuje i na možnostech rostlin odčerpávat právě CO₂ a další skleníkové plyny z ovzduší. Tímto jsme se bohužel dostali i k vysokému číslu úmrtnosti obyvatel z důvodu špatného stavu ovzduší – tedy alarmujících 31 úmrtí na 100 000 obyvatel. _[3]

Jak můžeme zlepšit stav životního prostředí?

Již řadu let se nám však nabízejí cesty, které by mohly stav životního prostředí zlepšit. Jednou z cest je zvýšit podíl bezemisních zdrojů na tzv. energetickém mixu, a to především ve formě obnovitelných zdrojů energie nebo energie z jádra.

V současné době je podíl jaderné energie na energetickém mixu přibližně 37 %, podíl obnovitelných zdrojů však činí pouze 17 %. Prostor pro zlepšení tu tedy dále je. Navíc nám tento způsob tvorby energie může poskytnout i vyšší soběstačnost, protože aktuálně pokrýváme až 39 % spotřeby energie z dovozu.

Nejen v evropských fondech čeká řada dotačních výzev, které mohou pomoci řešit problémy s životním prostředím Česka. Máte zajímavý cirkulární nápad, díky kterému byste mohli přispět ke zlepšení stavu české krajiny? Rádi vám pomůžeme najít vhodný dotační program, který vám pomůže s financováním a umožní vám tak vaše napády převést ve skutečné projekty.

PORADIT SE